Gruntovnice

          Gruntovní knihy jsou nejstarším druhem pozemkových knih, zaznamenávají chronologicky posloupnost vlastníků na jednotlivých usedlostech - gruntech. Jsou vedeny vrchnostenskými úředníky frýdeckého panství a jsou obdobou dnešních zápisů z dědického řízení. Převzetí vlastnictví gruntu novým vlastníkem se většinou nazývalo "kupem", poněvadž tehdy skutečně nový vlastník grunt kupoval a to i od svého otce nebo matky. Splátky záloh, zvaných "závdanky", a následujících splátek zbytku kupní ceny se u starších "kupů" zapisovaly do gruntovních knih. Asi od poloviny 18. stol. se již splátky do gruntovních knih obvykle nezapisovaly. Gruntovní knihy končí v letech 1848-1853, kdy následkem dekretu o zrušení roboty ze dne 7. září 1848, byly dekretem ze 4. března 1849 zřízeny tzv. vyvazovací komise, jejichž cílem bylo vyvázat jednotlivé poddané roboty a jiných povinností za úplatu ⅓ z celkové náhrady (další ⅓ hradila vrchnost a zbylou ⅓ stát). Vyvázání se provádělo na základě smlouvy, jejíž obsah je uveden v tabulkové podobě v němčině na konci popisu většiny usedlostí.

          Jak je uvedeno v předchozím odstavci se jednotlivé zápisy o změnách vlastníků chronologicky spojovaly do skupin dle jednotlivých usedlostí. Zápisy před rokem 1750 nebyly uváděny pod číslem popisným, zápisy po tomto datu jsou většinou uváděny s číslem popisným (u zápisů před rokem 1770 dodatečně doplněným). V Rakouské monarchii bylo prvé číslování domů uzákoněno v době vlády Marie Terezie v únoru 1770. Tato číslování platilo až do roku 1805, kdy došlo z autoru neznámých důvodů k přečíslování. Čísla byla přidělována s ohledem na uspořádání obce. Tato čísla popisná (já je pro ně z důvodů odlišení od nynějších č.p./č.e používám zkratku "k.č.") platila od roku 1805 velmi přibližně do roku 1950, dle specifických podmínek příslušné obce, mnohdy platí dodnes.

         Specifickými případy gruntovních knih jsou tzv. "Luční knihy". Těch je na frýdeckém celkem 5 a obsahují záznamy o zakoupení půdy od vrchnosti a následující změny jejich držitelů. Na rozdíl od gruntovních knih nejsou zaměřeny na jednu obec, ale na většinu obcí frýdeckého panství a většinově se nezabývají celou usedlostí, ale pouze pozemkem. Proto většinou předchází zápis o zakoupení půdy v luční knize zápisu o zakoupení celé usedlosti (gruntu) v gruntovní knize příslušné obce. Na rozdíl od gruntovních knih nejsou jednotlivé zápisy seskupovány dle jednotlivých gruntů resp. čísel popisných, ale spojovaly se podle autoru opisu neznámých kritérií (možná zcela náhodně) pod společným číslem folie originálu luční knihy.

         Autor opisu se snažil u všech odkazů na jiné dokumenty, uvedených v opisovaných originálech gruntovních a lučních knihách, je doplnit hypertextovým odkazem na příslušný dokument v digitálním archivu ZAO. Bohužel ne u všech odkazů se to podařilo, některé gruntovní knihy se zřejmě ztratily - např. nejstarší gruntovní kniha Malenovic, u jiných autor nezná jejich osud - buď se také ztratily resp. byly v minulosti zničeny, nebo je autor opisu nedokázal v archivech ZAO nalézt (to nevylučuje možnost, že existují). Jedná se např. o tzv. "Přeměřující specifikace" (zřejmě záznamy osob vyměřujících panské pozemky pro odprodej), "Důchodenská rejstra" (seznam pravidel pro výpočet poplatků apod.), starší sirotčí knihy, knihy protokolů apod.

         Jeden konkrétní zápis o převzetí gruntu novým vlastníkem obsahuje v originále gruntovnice resp. luční knihy většinou tyto údaje:

• u usedlostí cca po roce 1750 číslo popisné usedlosti,
• datum zakoupení, jméno prodávajícího a kupujícího, někdy důvod prodeje - dědictví, dluhy apod., případně příbuzenský vztah mezi nimi,
• rozsahu převzetí - většinou ve formě "to všechno příslušenství co od starodávna v držení a užívání měl",
• kupní ceny a zálohy - tehdy "závdanku", a splátkový kalendář zbytku kupní ceny např. jako "na léta do vyplacení zvrchu psané sumy, po 1 tsl. vykládati má a povinen bude",
• rozměry a výnosy pozemků - ve wraczlawskej míry vysetim, fůry senem apod.
• s kým hraničí pozemky vlastníka - hraničí s gruntem Jana Kopce a panským pasunkem a hajnicu 10 kopencami omezeném,
• popis povinností vůči vrchnosti - činže (platby) za půdu resp. usedlost - oborního(gruntovního nebo zemního) platu do důchodův panských odváděti, robotní povinnosti - 52 pěších dní zbývati neb 52 sah bukového neb jedlového dřeva odrubati a odstaviti,
• popis rozsahu výminku rodičů - bydleni - osobité pomeškání u hospodáře, hospodářské objekty - komory, chlívy, sklepy, stodoly, suseky hlavně však pole - orací role, louky, zahrady,
• přídavek ke koupenému guntu - např. Přídavku k tomu gruntu dostal koně 3, vozy 2, pluh 1, sekery 2, brány, řetězy 2, pila 1 a jiné sedlské náčiní, strich 1 a kadlub 1, 
• rozpis rozdělení ceny a zálohy mezi ostatní dědice - erby, většinou sourozenci nového vlastníka usedlosti - např. matce třetiny, Janovi nápadu. Zajímavostí té doby bylo, že v případech kdy dědici nebyli zletilí a matka se znovu provdala, tak obvykle nový manžel si grunt od své manželky odkoupil s dovětkem, že když právoplatní dědicové dospějí - do zrostu a dospělosti erbův - tak mají právo si grunt koupit zpět za původní cenu,
• dluhy původního vlastníka, případně způsob jejich uhrazení
• u starších zápisů (asi do pol. 18. stol.) na konci textu následuje chronologický soupis splátek zbytku kupní ceny s určením, komu náleží - většinou vrchnosti, na dluhy nebo pozůstalým dětem - sirotkům, tehdejší vrchnostenská správa měla totiž za povinnost péče o sirotky, zejména o jejich peněžité příjmy z dědictví o čemž tehdy vedla i specifické tzv. sirotčí knihy,
• odkazy na jiné gruntovní a luční knihy a jiné dokumenty, odkazy jsou většinou uvedeny v podobě: signatura dokumentu na webu ZAO/číslo folie (listu) originálu dokumentu/číslo obrázku (skenu) v digitálním archivu ZAO.

          Autor opisu na začátku popisu posloupnosti jednotlivých vlastníků každé jednotlivé usedlosti (gruntu) vložil nadpis obsahující:

• v 1. řádku v hranatých závorkách číslo folie v originálu/ číslo skenu na webu ZAO s hypertextovým odkazem na příslušnou stránku originálu,
• v 2. řádku nadpis celé usedlosti v podobě "K. č. Ax/By/Cz", kde:
• "Ax" je zkratka názvu obce a číslo popisné usedlosti v letech1770 - 1805,
• "Bx" je zkratka názvu obce a číslo popisné usedlosti v letech 1805-cca 1950,
• "Cz" je zkratka názvu obce a dnešní číslo popisné/evidenční usedlosti/domu v dnešní době,
• v 3. a následujících řádcích v hranatých závorkách stručný popis usedlosti, zejména: odkazy na na jiné zápisy vlastníků v této resp. v jiných gruntovních či lučních knihách, rok založení usedlosti a jméno prvního a všech následujících vlastníků příslušné usedlosti ze všech gruntovních a lučních knihách, lokalizace usedlosti s uvedením pořadových čísel staveb, poslední adresy usedlosti, její GPS souřadnice a jméno posledního (obyčejně dnešního) majitele.

         Gruntovní i luční knihy jsou většinou vedeny v českém jazyce, jen malá část, zejména jen poslední zápisy z konce první poloviny 19. stol. jsou psány v němčině. Většinou jsou to vcelku málo podstatné krátké zápisy o vkladech zápisů do gruntovní knihy, záznamy o zaplacení dlužných částek a tabulky z vyvazovacích protokolů z poddanství. Většinou je autor opisu pro svou špatnou znalos němčiny a také špatnou čitelnost rukopisu neopsal, pokud ano, tak se omlouvá za možné četné chyby při přepisu. Při opisu jsem se snažil o co nejpřesnější opis textu, což tedy nevyhovuje dnešním pravidlům pravopisu. 

          Všechny gruntovní knihy jsou oproti originálu opatřené seznamem usedlostí, jmenným a věcným rejstříkem a různými přílohami, jako popisy použitých měrných a peněžních jednotek, vysvětlivky zkratek, slovníky, , seznamy literatury apod.          

          Tato stránka obsahuje odkazy na opisy pozemkových knih (jinak gruntovních knih či gruntovnic) některých obcí frýdeckého panství. Gruntovní knihy evidují změny vlastníků jednotlivých usedlostí a pozemků a jejich povinnosti vůči vrchnosti a státu apod. Opisuji především gruntovní knihy obce Staré Hamry a okolních obcí, jejíchž vlastníci mají nějaký vztah k vlastníkům pozemků na Starých Hamrech, většinou jsou to jejich předci. Ke gruntovním knihám zde přiřazuji i tzv. luční knihy, které se týkají změn vlastnictví luk a pastvin. Tyto opisy jsou většinou neúplné, mnohdy obsahují pouze výčet vlastníků jednotlivých usedlostí. I tak mají význam pro badatele, poněvadž usnadní orientaci a vyhledávání v těchto gruntovních knihách.

          Navíc postupně zpracovávám ve zvláštním dokumentu rejstřík všech gruntovnic  pro příslušnou obec v podobě excelovské tabulky (viz dále). V cílovém stavu bude obsahovat seznam všech vlastníků uvedených ve všech gruntovních knihách příslušné obce a tedy v i v jejich opisech. Rejstřík je indexován podle složeného čísla zápisu, které se sestává ze: signatury gruntovnice/pořadí usedlosti v gruntovnici/pořadí nového vlastníka v usedlosti. Obsahuje kromě jména vlastníka čísla popisné platná v letech 1770-1804, v letech 1805-cca 1945 a dnešní platné č.p./č.e. Dále obsahuje rok založení usedlosti (tj. rok 1. zápisu), název lokality výskytu usedlosti, její GPS souřadnice a odkaz složené číslo zápisu vlastníka (viz výše) na související zápisy.

Prozatím jsou alespoň částečně opsány gruntovní a luční knihy  těchto obcí.

• Bašky - ze 3 originálů gruntovnic jsou částečně opsány 2 gruntovní knihy, rejstřík je neúplný.
• Janovic - ze 4 originálů gruntovnic je částečně opsána jen 1 gruntovní kniha, rejstřík není.
• Krásné - ze 3 originálů gruntovnic jsou částečně opsány všechny 3 gruntovní knihy, rejstřík není.
• Malenovic - ze 2 originálů gruntovnic jsou částečně opsány obě gruntovní knihy, rejstřík je neúplný.
• Morávky - ze 6 originálů gruntovnic je částečně opsáno všech 6 gruntovních knih, rejstřík není.
• Nové Vsi - ze 2 originálů gruntovnic jsou částečně opsány obě gruntovní knihy, rejstřík je neúplný.
• Raškovic - ze 4 originálů gruntovnic jsou částečně opsány všechny 4 gruntovní knihy, rejstřík není.
• Starých Hamer- z 5 originálů gruntovnic je alespoň částečně opsaných všech 5 gruntovních knih, rejstřík je také neúplný.
• Vyšních Lhot - ze 3 originálů gruntovnic je částečně opsána jen 1 gruntovní kniha, rejstřík není.
• Luční knihy - ze 6 originálů je částečně opsáno všech 6 lučních knih, rejstřík není.