Rodokmeny

          Zde jsou prezentovány rodokmeny příbuzných rodů rodu Jančurů z Beskyd. Většinou se jedná rody z nichž pocházely manželky Jančurů z Beskyd, resp. rody dcer těchto Jančurů, popř. jim spřízněné rody. Popis příbuznosti těchto rodů je vztažen k mé osobě, pokud není uvedeno jinak.

          Jednotlivé rodokmeny jsou v různém stupni rozpracovanosti a snad, pokud mi dopřeje zdraví, je budu postupně doplňovat. Všechny přiložené dokumenty zahrnují konec 18. stol., celé 19. stol. a první polovinu 20. stol. Starší období - tj. druhá pol. 17. stol. a 18. stol. bude doplňováno později v závislosti na tom, jak zvládnu opis matrik z tohoto období z Dobré u Frýdku.

          Z důvodů zákonné ochrany osobních údajů jsou zde zveřejňovány dokumenty ve dvou verzích. Plná verze (PV), bez omezení, dostupná jen pro vybrané adresy a omezená verze (OOÚ) v rozsahu dokumentů veřejně přístupných v archivech resp. na jejich webech, tj. podrobné údaje o narození a úmrtí jen starší 100 let a oddání starší 75 let!!

Rodokmen Boháčů

          Rod Boháčů z Beskyd je starobylý na frýdeckém panství. V r. 1636 je uváděna jako zahradnice (tj. majitelka chalupy a menší výměry polností) Anna Boháčka na Morávce a Ondra Boháč na Nové Vsi. V roce 1664 je Mika Boháč chalupníkem na Vyšních Lhotách, Martin Boháč zahradníkem na Morávce, Jakub Boháč je volným sedlákem (tedy bez robot) a Martin Boháč zahradníkem, oba ve Skalici, Jura Boháč zahradníkem na Nové Vsi.

          Matka mé babičky Marie Večeřové byla Magdalena Boháčová, která se narodila na sousední usedlosti, dnes č. p. 318. 

          Rod je rozšířený po celém bývalém frýdeckém panství, proto dále uvedený rodokmen popisuje pouze některé jeho rodové větve, jeho zpracování je v počátcích.

Rodokmen Charbuláků

          Starý beskydský rod pravděpodobně valašského původu, původně v podobě Charbula, které později přešlo na Charbulák. První zaznamenání tohoto příjmení bylo v r. 1522 v protokolu o výslechu 54 svědků ve sporu Stanislava (Thurzy), biskupa olomouckého a Kazimíra, knížete těšínského, o hranice markrabství moravského a knížectví těšínského.

          Další výskyty tohoto příjmení byly až v nejstarší matrice z fary Místek sign. M I 1 z let 1628-1658, kdy se téměř současně objevují na hukvaldském a frýdeckém panství a to ve Frýdlantu, Nové Vsi a Ostravici, jen o něco později v Pstruží a Hamrovicích.

          V r. 1610 zakoupil Jan Charbula pozemky v Nové Vsi, kde byl později asi jeho syn Adam jejím fojtem. Ondra Charbula je uváděn v roce 1664 jako majitel chalupnického gruntu a Mika Charbula louky na Starých Hamrech.

          Rod Charbuláků je úzce spjat s naším rodem "Jančurů z Beskyd" . Marie Milatová, k jejímuž otcovství se později přihlásil nějaký Jan Charbulák, byla 1. manželkou mého pradědy Ignáce Jančury. Druhou manželkou tohoto mého pradědy byla Marie Charbuláková z dnešního č. e. 52 na Starých Hamrech - Kovolce.

         Rodokmen je v pokročilém stavu, schází jej doplnit o výpisy z matrik fary v Dobré a dokončit propojení jednotlivých zápisů s části narozených, oddaných a zemřelých a promítnout je do grafu rodokmenu.

Rodokmen Chovanců

          Příjmení Chovanec se dle urbářů a katastrů vyskytuje na frýdeckém panství nejprve ve Skalici v r. 1725, do r. 1770 se jeho nositele rozšířili do dalších obcí panství.

          U tohoto příjmení je problém, že může dojít k záměně s označením sirotka v péči jiné osoby, než je rodič, "chovancem", zejména to platí u starších zápisů..

         Anna Chovancová ze Starých Hamer - Gruně č. p. 63 (dnes zaniklé usedlosti), byla 2. manželkou Matouše Jančury, jejich společným potomkem byl můj praděda Ignác Jančura.

          Rodokmen je na počátku zpracování, zda a kdy v něm budu pokračovat, nevím.

Rodokmen Jančurů

          Rod Jančurů není původním beskydským rodem, přišel zřejmě v roce 1775 z Turzovky do Starých Hamer a na Morávku, kde se postupem času rozšířil na vícero míst  v těchto obcích i do Krásné a později na Ostravsko, Opavsko i do Čech.

          Nositele tohoto příjmení se vyskytují na více místech v Čechách, na Slovensku i v Polsku, zřejmě však nejsou příbuzní - podrobnější informace naleznete na mém webu "Rodokmeny Jančurů".

         Tento rodokmen je z velké míry dokončen, schází pouze nejmladší příslušníci rodu, které však se zákonných důvodů nelze zde zveřejnit.

Rodokmen Kaňáků

          Rod Kaňáků zřejmě přišel na území frýdeckého panství někdy mezi roky 1580-1636, nejpozději před rokem 1664, kdy je zaznamenán Ondřej Kaňák na Morávce. Od té doby se rozšířili do dalších obcí panství, zejména do Raškovic a Starých Hamer. Někteří se domohli velkých majetků. když se stali fojty Bašky a Raškovic.

          Rod Kaňáků má úzký vztah k rodu Jančurů. Má teta Amálie ("Malka") Jančurová se provdala za Antonína Kaňáka majitele usedlosti č. p. 104, usedlost dnes vlastní jejich vnuk Karel Milata. Dne 25.10.1904 uzavřeli sňatek Josef Jančura z Morávky č. 244, syn Ignáce Jančury ze Starých Hamer - Jančurovic k. č. 98, mladší bratr mého dědy Jana Jančury s Magdalenou Kaniokovou z Morávky č. 249, dne 18.8.1940 uzavřel sňatek jeho syn Jan Jančura z Morávky č. 689 s Janou Kaňákovou z Morávky č. 593.

          Tento rodokmen není dokončen a zřejmě se mi jej dokončit nepodaří pro velikost rozrodu Kaňáků, zejména se jedná o Kaňáky s Morávky. V každém případě se pokusím v rámci opisu nejstarších matrik jej doplnit o nejvzdálenější předky. 

Rodokmen Kokešů

          Velmi rozšířený rod na bývalém frýdeckém panství včetně Starých Hamer. Nejstarší Kokeš, Jiří, je doložen v urbáři frýdeckého panství jako zahradník[1] v Pržně, v roce 1664 přibyli Jan a Ondřej v Malenovicích a v roce 1725 se pak vyskytují Lubně, Malenovicích, Pržně a Starých Hamrech. Vzhledem k šíři rodu se budu zajímat především větvemi, které mají nějaký vztah k našemu rodu, tedy především ve Starých Hamrech. Jednotlivé rodokmeny jsou uspořádány do samostatných oddílů. 

          Můj bratranec Drahoslav Jančura si vzal za ženu Irenu Kokšovou ze Starých Hamer - Gruně č. e. 57 (staré k. č. 269).

           Rodokmen je na samém začátků zpracování, schází zejména načíst matriční zápisy ze 17. a 18. stol.. Kdy jej dokončím neumím, pro rozsáhlost prací, sdělit. Verze OOÚ není prozatím vytvořena.

Rodokmen Milatů

          Velmi rozšířený rod v celém frýdeckém a hukvaldském panství, prvý doložený výskyt je v urbáři frýdecko-místeckého panství z roku 1580, a to min. v obcích Sedliště a Dobré, pak v urbáři frýdeckého panství v r. 1636, kdy je veden Matěj Milata jako sedlák v Dobré, Adam Milata jako zahradník na Morávce a Pavel Milata je pak zahradníkem v Nové Vsi. V roce 1664 je Mikoláš Milata chalupníkem na Vyšních Lhotách, Řehoř Milata majitelem zahradnického gruntu a fojtem v Nové Vsi, do Starých Hamer přibyli kolem r. 1770. V 18 stol. je rod již rozšířený v Nošovicích, Raškovicích, Vyšních Lhotách, Janovicích, Morávce a Nové Vsi. Mimo usedlosti v uvedených obcích vlastnili louky na Starých Hamrech - Na Luhu, Podgruni, Draplavém, Jamníku, Porubaném, Mizerově, Pavlonce, Gruni - Kyčerkách atd.

          Tento rod se ve své historii několikrát setkal s rodem Jančurů - např. má prababička Marie Milatová ze Starých Hamrech - Kopec č. p. 168 byla 1. manželkou mého praděda Ignáce Jančury, posledního Jančury žijícího na Jančurovicích. Jan Večeřa se oženil taktéž s jinou Marií Milatovou s níž vyženil i její usedlost na Starých Hamrech - Gruni č. p. 56, má sestřenice Zdeňka Kaňáková se provdala za Karla Milatu apod.

          Rodokmen je na začátku zpracování, snad se mi podaří v něm pokračovat do konce r. 2023. Od 23.7.2022 je přístupná značně doplněná, ale stále nehotová verze tohoto rodokmenu.

Rodokmen Planků

         Plankovi pocházejí z Karlovic, odkud přišel Josef Planka ke k samému konci 19. stol. do Starých Hamer, kde sňatkem s Hedvikou Zápalkovu získal usedlost č. p. 152 (původně k. č. 317) na Porubaném.

         Jeho syn, také Josef Planka se oženil s mou tetou Ludmilou Jančurovou, jeho děti se ze Starých Hamer odstěhovali, ale usedlost si prozatím ponechali.

          Rodokmen je rozpracován, prozatím je zde prezentována jen jeho plná verze. 

Rodokmen Slováčků

          Slováčci také patří mezi nejstarší beskydské rody. Jejich min. první výskyt je zaznamenám v urbáři frýdeckého panství z r. 1636 na Morávce, od r. 1664 se vyskytují i ve Vyšních Lhotách, později na Krásné, Nové Vsi, Raškovicích. Značná část z nich patřila mezi větší vlastníky pozemků.

         Antonie Slováčková, má teta, se stala manželkou Aloise Jančury, nejstaršího syna mého dědečka Jana Jančury.

          Rodokmen je rozpracován, min schází doplnit výpisy ze 17. a 18. stol.

Rodokmen Večeřů 

         Rod Večeřů je již zmíněn v roce 1581 na hukvaldském panství. V roce 1664 jsou Václav a Mika Večeřa vlastníky zahradnických gruntů v Nošovicích, Jan Večeřa je pak také zahradníkem v Nové Vsi. Vlastnili také louky na Muroňce, Gruni (Kyčeře) aj.. Na Staré Hamry - Gruň přišli z Nové Vsi, když nejprve Ondřej Večeřa si zde na pasece Kyčerky zakoupil v r. 1761 od vrchnosti pozemek na založení tzv. valašské louky, kde si později vybudoval i chalupu a trvale se zde usadil. Jeho potomci žijí na Kyčerkách č. e. 61 dodnes. Odtud se rod Večeřů rozšířil i na jiná místa v obci.

         V roce 1850 se Jan Večeřa z Kyčerek oženil s vdovou Marií Vochalovou r. Milatovou, dědičkou dnešní usedlosti na Gruni č. p. 56. Jeho dcera Marie se provdala v r. 1899 za Jana Jančuru, mého dědečka, čímž tato usedlost přešla na rod Jančurů.

          Rodokmen je značně rozpracován, ne však dokončen.