Podrobněji o historii Starých Hamer

           Datum vzniku obec Staré Hamry, též Hamry nebo Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha (viz na tomto webu). V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamer, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na panství frýdeckém, do nichž se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. 

          Později vznikly hamry v Bašce a tak obec již někdy koncem 17 stol. dostala své dnešní jméno Staré Hamry. Navíc se tyto hamry provozovaly jen krátce, zřejmě z důvodu ztrátovosti provozu, zanikly v posledním čtvrtletí 17. století.. 

          V roce 1664 byla v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky, 2 mlýny a také 50 valachů z 4789 kusy valašského dobytka. 

          Do nové obce přicházeli osadníci z níže položených obcí, zejména Nové Vsi, Krásné, Morávky a Raškoic, kteří postupně budovali své usedlosti po toku řeky Ostravice, kdy do konce 17. stol. byly zaznamenány první usedlosti v údolí jejího přítoku, říčky Řečice. Při tom však již osadníci vlastnili louky a pastaviny ve výše položených místech, jako v Říkách, Jamníku, Porubaném, Gruni, Poledňanech atp.

          Budovat usedlosti ve vyšších polochách, zejména na Gruni a v jeho okolí začali osadníci převážně až od druhé poloviny 18. stol., většinou pak až poslední čtvrtině tohoto století, kdy se změnila osídlovací politika těšínského panství.

          V první čtvrtině 18. století drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře. Na počátku 19. století měla obec 100 domů a 551 obyvatel. Ve 40. letech 19 století bylo již v obci 1 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran. 

          Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (tzv. Černá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Řeka Ostravice tak tvořila po několik staletí přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu rozdělení a byly nově utvořeny dnešní území obcí Ostravice, Staré Hamry a rovněž byla vytvořena obec Bílá. Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným vývojem než strana slezská. 

          Největší rozkvět obce lze zaznamenat někdy ke konci minulého a v první polovině tohoto století, kdy tato obec byla vyhledávanou a známou rekreační oblastí. V tomto směru lze snad vzpomenout především básníka Petra Bezruče, který zde našel svůj "druhý domov" a jehož báseň Maryčka Magdonová, věnovaná tomuto kraji, se stala vlastně nejznámější a stěžejní básní jeho básnického díla.

           Jediná mi známá publikace k historii Starých Hamer je diplomová práce Mgr. Kateřiny Pekové: Dějiny Starých Hamer do roku 1848. Zajímavé souhrnné informace o jednotlivých obcích bývalého frýdeckého panství naleznete také v publikaci Miroslava Kročka: Fojti na Frýdeckém panství. Oba dokumenty si můžete stáhnout na stránce "Zdroje informací". 

Pohled na původní centrum Starých Hamer
Pohled na původní centrum Starých Hamer